Sdílení energie, známé také jako komunitní energetika, je způsob, jak lidé v dané komunitě spojí své síly a vytvoří si vlastní energetický systém. To může zahrnovat výrobu, distribuci a spotřebu energie. Sdílení energie má řadu výhod, včetně snížení závislosti na fosilních palivech, zvýšení energetické nezávislosti komunit a zlepšení kvality ovzduší.
V tomto článku se podíváme na to, jak komunitní energetika funguje u našich sousedů ale i v dalších evropských zemích:
Rakousko je jednou z nejambicióznějších evropských zemí v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Vláda této 9 milionové země začátkem roku 2020 oznámila cíl dosáhnout 100% pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Celková spotřeba elektřiny v zemi přitom v současnosti činí zhruba 73 TWh ročně (2022) a obnovitelné zdroje již nyní vyrobí 68 % toho objemu (v roce 2022 to bylo 49,53 TWh).
Největší podíl mezi rakouskými obnovitelnými zdroji patří elektřině z vodních elektráren (73 %), energie větru má mezi OZE 14% podíl a fotovoltaické panely dodají 5,5 % obnovitelné elektřiny. Přestože setrvalý nárůst instalovaného výkonu lze pozorovat i u větrných turbín, je to právě fotovoltaika, která zaznamenává nejmasivnější rozvoj. Za poslední 3 roky se výkon solárních panelů v Rakousku více než zdvojnásobil a nyní dosahuje hodnoty 3,55 GWp. Právě fotovoltaika na střechách budov má totiž v dosažení rakouského cíle hrát důležitou roli, neboť za jeden z milníků si vláda stanovila také 1 milion střech vybavených fotovoltaickými panely.
Jako součást cesty k naplnění ambiciózního cíle pokrytí 100% spotřeby elektřiny obnovitelnými zdroji, připravilo rakouské Ministerstvo pro klima, energetiku, životní prostředí, mobilitu a inovace v roce 2020 zásadní novelu zákona o obnovitelných zdrojích energie a několika dalších energetických zákonů. Legislativní balíček obsahoval také transpozici evropské směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie (2018/2001) a směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2019/944), které zavádějí do legislativy potřebné nástroje pro rozvoj komunitní energetiky. Balíček zákonů byl po rozsáhlém konzultačním procesu schválen v červenci 2021. Legislativa potřebná pro komunitní energetiku tak v Rakousku vstoupila v platnost 1. 1. 2022.
Individuální výroba elektřiny pro vlastní spotřebu je v Rakousku legální a běžně prováděná už řadu let. Podmínky kolektivní výroby elektřiny pro společnou spotřebu se významně zlepšily již v roce 2017, kdy byla přijata novela energetického zákona, která usnadnila instalace fotovoltaických elektráren na střechy bytových domů a zajistila možnost sdílení vyrobené elektřiny připojenými domácnostmi. Podle novelizované energetické legislativy je tento model označován jako společně jednající skupina zákazníků.
Od roku 2022 rakouská legislativa navíc umožňuje vznik a fungování také několika dalších typů energetických komunit – lokálního společenství pro obnovitelné zdroje, regionálního společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství. Členem energetických společenství (ES) mohou být, jak určují evropské směrnice, jednotliví spotřebitelé (domácnosti), obce nebo malé a střední firmy.
Nově vznikající energetická společenství se registrují prostřednictvím internetového portálu www.ebUtilities.at provozovaného asociací Oesterreichs Energie (Rakouská energie). Následně registrované energetické společenství uzavírá dohodu s příslušným provozovatelem distribuční sítě.
Německo se nachází v procesu odklonu od jaderné a postupně i uhelné energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. Významnou roli v tomto přechodu hraje fotovoltaika a větrná energie.
Podíl větrné a solární energie se v Německu od roku 2015 téměř zdvojnásobil. Aktuálně činí 32 % celkové produkce elektřiny (59 TWh solární energie, 126 TWh větrné energie v roce 2022). Přitom dohromady ze všech čistých obnovitelných zdrojů vyrábí Německo dnes už téměř polovinu roční produkce elektřiny. Vládní cíl přitom počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektrické energie na 65% do roku 2030.
V Německu byla k roku 2022 instalovaná kapacita fotovoltaických zdrojů 67,5 GW, což je v přepočtu přes 800 W na obyvatele. Instalovaný výkon fotovoltaických panelů za poslední 3 roky vzrostl o třetinu, kapacita větrných elektráren narostla za stejné období o 10%. V roce 2020 dosáhlo Německo milníku 2 milionů solárních elektráren na střechách.
Jelikož v Německu žije přibližně 83 milionů obyvatel v 16 spolkových zemích, které mají určitou míru autonomie při správě a rozhodování, spolkové uspořádání umožňuje vládám jednotlivých zemí přijímat rozhodnutí a upravovat federální politiku v souladu se specifickými potřebami a podmínkami daného území.
Pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Německu měl zásadní význam zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který vstoupil v platnost 1. dubna 2000. Základní aspekty zákona spočívaly v garanci připojení obnovitelných zdrojů do sítě, přednostním odběru elektrické energie z obnovitelných zdrojů a státem garantované výkupní ceny elektrické energie po dobu 20 let. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů jsou financovány spotřebiteli elektrické energie pomocí příplatků na obnovitelné zdroje k ceně spotřebované energie.
Zákon byl po svém zavedení považován za velmi úspěšný, neboť přispěl k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Jeho úspěch byl přisuzován především jeho jednoduchosti a srozumitelnosti – celý zákon se vešel na pouhých 5 stran textu a jeho znění bylo srozumitelné široké veřejnosti. Do obnovitelných zdrojů začali investovat občané, zemědělci a vznikaly energetické komunity.
Německá legislativa důsledně dbá na to, aby rozhodování v občanských energetických společenstvích bylo vždy v rukou občanů. Proto občanské energetické společenství musí tvořit alespoň 50 fyzických osob s bydlištěm v okruhu 50 km od plánovaného projektu obnovitelného zdroje a tito členové musí vlastnit minimálně 75 % hlasovacích práv ve společenství.
Současný zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG) se o sdílení energie explicitně nezmiňuje. Jeho novela přijatá v létě 2022 revidovala definici občanských energetických společenství tak, aby splňovala požadavky evropských směrnic o Pravidlech vnitřního trhu s energiemi (IEMD) a Obnovitelných zdrojích energie (RED II). Tato revize zlepšuje konkurenceschopnost občanské energetiky ve světle evropského právního rámce a posiluje jejich podporu.
V Polsku došlo v posledních 10 letech k výraznému nárůstu využívání obnovitelných zdrojů. Jejich podíl na výrobě elektřiny se zvýšil ze 7 % v roce 2010 na 17 % v roce 2020, a to zejména díky zvýšené výrobě větrné energie na pevnině a energie z pevné biomasy. Obzvláště rychle rostl také podíl solární energie od roku 2016 (3,8 TWh v roce 2021). Polsko dokázalo zvýšit kapacitu solárních panelů téměř 20krát za méně než 4 roky.
Tento trend rychlého zvyšování podílu energie z OZE pokračuje. Země měla v roce 2021 nejvyšší procentuální meziroční nárůst výroby elektřiny z větrné a solární energie (+48,5 % a +5 TWh) mezi členskými státy EU a v roce 2022 patřila rovněž k lídrům v meziročním nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů. Přesto v polském energetickém mixu nadále dominují fosilní paliva a jejich podíl na výrobě elektřiny je nejvyšší v EU.
S vysokým tempem růstu využívání obnovitelné energie však v Polsku přibývá i případů, kdy bylo připojení nových zařízení do veřejné sítě zamítnuto. Zatímco v letech 2015–2021 bylo zaznamenáno přibližně 6 000 odmítnutí připojení, v posledních dvou letech již byl zaznamenán podobný počet. Na konci dubna letošního roku vyhlásil provozovatel přenosové soustavy v Polsku (Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A, PSE) stav nouze týkající se bezpečnosti dodávek elektřiny a nařídil dočasné odpojení solárních a větrných zařízení.
Cíle Polska v oblasti obnovitelné energie jsou definovány v oficiálním strategickém dokumentu polské energetiky do roku 2040 (PEP2040). Tyto cíle byly dlouhodobě kritizovány jako nedostatečné, proto byl dokument v dubnu 2023 aktualizován. Cíl 23% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 byl zvýšen na 47 %. Pro dosažení tohoto cíle se navrhuje výrazně zvýšit instalovaný výkon fotovoltaik a větrných turbín na moři.
Polský zákon o obnovitelných zdrojích energie už v roce 2015 stanovil podmínky pro sdílení energie v rámci komunit využívajících obnovitelné zdroje. V říjnu 2021 Polsko přijalo novelu tohoto zákona a současná verze definuje energetická společenství jako energetickou spolupráci působící na území jednoho provozovatele distribuční sítě elektřiny nebo plynu.
Ačkoli tedy Polsko již dlouho patří k zemím, které mají legislativně zavedený obecný koncept energetického společenství, regulační prostředí je tu stále příliš vágní a poskytuje málo pobídek pro zakládání komunit v praxi. Rozsah a vyspělost použitých řešení jsou ve srovnání s potenciálem stále nedostatečné.
Slovensko má ambiciózní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE). Do roku 2030 chce zvýšit podíl OZE na konečné spotřebě energie na 19 %. K dosažení tohoto cíle plánuje investice do větrné a fotovoltaické energie.
V současné době je podíl OZE na slovenské energetice poměrně nízký. V roce 2022 činil 16,8 %. Nejvýznamnějším zdrojem OZE jsou vodní elektrárny, které tvoří přibližně 70 % celkové výroby z OZE. Fotovoltaika se na výrobě z OZE podílí přibližně 9 %, elektřina z větrných elektráren tvoří zanedbatelnou část celkového mixu OZE (dlouhodobě méně než 0,5 %).
Hlavní překážkou rozvoje OZE byl dosud tzv. stop stav, který v roce 2012 zavedl provozovatel slovenské elektroenergetické přenosové soustavy (SEPS) a kvůli kterému nebyly uvolněny kapacity pro další připojování zdrojů OZE větších než 10 kW do přenosové soustavy. Přístup nových kapacit do sítě byl umožněn až v roce 2021.
Slovenský energetický zákon definuje energetická společenství jako právnické osoby, které jsou založeny za účelem výroby, dodávek, sdílení, akumulace a distribuce elektřiny, provozování agregační činnosti, provozování dobíjecí stanice nebo provádění jiných činností souvisejících s uspokojováním energetických potřeb svých členů, s cílem realizovat environmentální, ekonomické nebo sociální přínosy pro komunitu bez účelu dosažení zisku.
Členy energetického společenství mohou být fyzické osoby, malé podniky, vyšší územní celky nebo obce.
Energetická společenství nepotřebují licenci na výrobu a dodávky elektřiny a biometanu, pokud je posílají pouze svým členům a nemají výrobnu větší než jeden megawatt.
V současné době neexistují žádná prováděcí pravidla pro vznik a fungování energetických společenství. V praxi proto nejsou registrovány žádné energetické komunity ani společenství.
Od prosince 2022 vstoupila na Slovensku v platnost novela zákona o OZE a vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla, která upravuje pravidla pro aktivní výkupce, a tím ovlivňuje i definici malých a lokálních zdrojů.
Podle definice zavedené novelou je aktivním odběratelem elektřiny každý (odběratel elektřiny v domácnosti nebo právnická osoba), kdo vyrábí, skladuje, spotřebovává, dodává elektřinu anebo poskytuje flexibilitu, a přitom to není jeho hlavní činnost (příjem z ní je nižší než z jiných činností).
Novela zákona o OZE zvýšila hranici, pod kterou je výroba elektřiny aktivním zákazníkem stále považována za nepodnikatelskou, na 1 MW.
Podle novely bude výrobcem elektřiny v místním zdroji aktivní zákazník, který uzavřel s provozovatelem distribuční soustavy smlouvu o připojení místního zdroje k distribuční soustavě. Výrobce elektřiny v místním zdroji tak musí splňovat definiční znaky aktivního zákazníka.
Po uzákonění změn je malý zdroj definován jako zdroj s výkonem do 10,8 kW.
Největší změna se však týká povinnosti provozovatele přenosové soustavy, který je povinen rozhodnout o připojení do 10 pracovních dnů. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezašle stanovisko ve lhůtě podle věty první, může žadatel malý zdroj uvést do provozu. Limit, do kterého projekty nepotřebují žádost o výstavbu, byl zvýšen na 5 MW pro fotovoltaiku a 1 MW pro ostatní druhy OZE.
Belgie má na svém území tři regiony: Bruselský region, Vlámsko a Valonsko. Každý region má vlastní legislativní rámec pro komunitní energetiku.
Bruselský region přijal nařízení o komunitní energetice v roce 2022. Nařízení definuje dva typy komunitních energetických společenství:
Vlámsko přijalo novelu energetického zákona v roce 2021, která formálně provádí směrnice EU o energetických společenstvích. Novela definuje tři typy komunitních energetických společenství:
Valonsko přijalo nařízení o komunitní energetice v roce 2019. Nařízení definuje jeden typ komunitních energetických společenství:
Společenství pro obnovitelné zdroje (REC): toto společenství může realizovat výrobu, spotřebu, skladování a sdílení energie v rámci jednoho nebo více sousedních objektů, přičemž tyto činnosti jsou omezeny na obnovitelné zdroje.
Dánsko má dlouhou a bohatou tradici v oblasti komunitní energetiky, která sahá až do 80. let minulého století. V té době vlastnily organizované občané v družstvech většinu větrných elektráren v zemi. V současnosti se však podíl družstev snížil na pouhých 20 %, což je způsobeno zejména liberalizací trhu s energií, která umožnila firmám nakupovat elektrárny.
V 70. letech se začaly větrné elektrárny používat pro výrobu elektrické energie. Vývoj větrných elektráren začal u slabých výkonů o velikosti 5 až 7 kW na turbínu. V této době byly větrné elektrárny prosazovány nadšenci do OZE a zároveň techniky. Jednoduchost postavení VtE a malé náklady nahrávaly EK a družstevnímu vlastnictví. Postupné navyšováním výkonu na desítky až stovky kW a dále až jednotky MW naopak omezil možnost EK se plně podílet na majetkovém podílu při výstavbě. Zlatým věkem pro komunitní vlastnictví byla v Dánsku 80. léta.
Zde jsou dva příklady významnějších projektů EK v Dánsku:
Ostrov Ærø Ostrov s 6 050 obyvateli se nachází na jihu Dánska a má více než 30letou tradici ve využívání OZE. Přes 55 % veškeré energie vyrobené na ostrově pochází z OZE. Začátky místní EK sahají do roku 1983, kdy skupina nadšených lidí založila místní spolek pro udržitelnou energii. Prvotním cílem komunity bylo vybudování větrného parku s 11 turbínami o výkonu 55 kW. Projekt byl financován 128 lokálními obyvateli.
Větrná farma Middelgrundens V roce 1996 založila skupina nadšenců do větrné energetiky komunitu zaměřenou právě na větrné elektrárny. Již rok poté stála VtE 3,5 km od kodaňského přístavu. Z celkového počtu 20 VtE vlastní polovinu město Kodaň, druhá polovina je v majetku větrného družstva. Větrná farma Middelgrundens se stala velice proslulou a jednou z nejfotogeničtějších větrných farem v Dánsku.
Ve Velké Británii se komunitní energetika (EK) začala rozvíjet v 90. letech 20. století. Původní očekávání bylo, že do roku 2020 bude v zemi zapojeno 1 milion domácností v EK. Tento cíl se však nenaplnil a v roce 2020 bylo ve VB zapojeno pouhých 67 tisíc domácností.
K poklesu počtu EK přispěly zejména následující faktory:
Dílčí státy monarchie Velké Británie mají sice souhrnnou legislativu, která platí ve všech státech, avšak každý ze států má svůj vlastní parlament, a tudíž vlastní zákony. Ty se týkají například strategie snižování emisí (neutralita vypouštěných emisí uhlíku v roce 2050). Wales očekává, že v roce 2030 budou 1 GW instalované kapacity z OZE vlastnit EK. Ve Skotsku je tento cíl nastaven na 2 GW.
Baywind Energy Co-operative EK Baywind byla založena v roce 1996 a je jednou z nejstarších EK ve VB. V současné době má 1300 členů a provozuje 5 větrných elektráren o celkovém výkonu 15 MW. EK Baywind je známá svou úspěšnou návratností investice, která činí mezi 5 až 8 %. Část svého zisku investuje EK zpět do místní lokality, například do LED zdrojů pro snížení energetické náročnosti.
Egni Cooperative EK Egni byla založena v roce 2014 a je zaměřena na výstavbu solárních elektráren na budovách ve Walesu. V současné době má 94 členů a provozuje 64 FVE o celkovém výkonu 2,5 MW. EK Egni je známá svými vzdělávacími aktivitami v oblasti klimatu, OZE a EK.
Jak jsme si v tomto článku ukázali, komunitní energetika je stále rostoucí trend, který má potenciál přispět k řešení některých z největších výzev, kterým dnes čelí naše společnosti.
Výhody komunitní energetiky jsou jasné: snižuje závislost na fosilních palivech, zvyšuje energetickou nezávislost komunit a zlepšuje kvalitu ovzduší. V mnoha zemích Evropy, včetně Rakouska, Německa a Belgie, už komunitní energetika hraje významnou roli v energetickém mixu.
V České republice je vývoj komunitní energetiky stále v počáteční fázi, ale zájem o ni je velký. Pokud se komunitní energetika v České republice rozvine, může mít významný dopad na naši energetickou bezpečnost a udržitelnost.
Siesta Energy
